Květen 2011

Květen 2011

31. května 2011 v 23:59 | Strixy |  Přečteno
Tehleten měsíc, byl zase poněkud plodnější, co se týče počtu přečtených knih. Celkově jsem přečetla cca. 3500 stran, což je docela dobré číslo nemyslíte?:) Tak a teď už ten seznam.

  • Jizvy a jiný tajemství - Klára Škorpilová
  • Bratrstvo černé dýky: Milenec z temnot - J. R. Ward
  • Pijou mi krev, aneb, Upírkou na vlastní nebezpečí - Kymberly Pauley
  • Nástroje smrti: Město z popela - Cassandra Clare
  • Ať vejde ten pravý - John Ajvide Lindqvist
  • 100% Andělé: V aréně - Annie Dalton
  • Půlnoční holubice - Rexanne Becnel
  • 100% Andělé: Na vlnách - Annie Dalton
  • Šepot růží - Teresa Medeiros
  • Krevní pouta: Linie krve - Tanya Huff
  • Mercedes Thompson: Zkřížené hnáty - Patricia Briggs
  • Utajená krása - Teresa Medeiros
  • 100% Andělé: Zamlženo - Annie Dalton
  • Roztomilé malé lhářky - Sara Shepard
  • 100% Andělé: Ztracené duše - Annie Dalton



Knihy mého dětství

30. května 2011 v 6:33 | Strixy |  Top týdne
Třetí top týdne od Luu tentokrát na téma Knihy mého dětsví rozhodně nebylo nějak složité. Ráda jsem si zavzpomínala na své oblíbené dětské pohádky i první fantasy knihy co jsem četla.

Jizvy a jiné tajemství

26. května 2011 v 18:13 | Strixy |  Recenze na knihy

Napsala: Klára Škorpilová

Jana a Zuza jsou dvě sedmnáctileté holky, které kromě normálních problémů, jaké mají všechny jejich vrstevnice, musí řešit i mnohem složitější věci. Janě zemřel nejlepší kamarád, a i když je to víc než rok, z jeho smrti se dosud nevzpamatovala. Ráda by si o svých pocitech a úzkostech s někým popovídala, ale spolužáci ji považují za uzavřenou a nekamarádskou a upracovaní rodiče na ni nemají čas. Zuza má zase trable s puntičkářským a surovým otčímem, jemuž musí posluhovat a který ji nechce pouštět z domu. Obě dívky začnou své problémy řešit poněkud zvláštně - když je jim nejhůř, říznou se žiletkou nebo nožem...
Můj názor:

Na první pohled mě zaujala zajímavá obálka a tak jsem po této tenké knížce sáhla a pustila se do čtení.

Začínající spisovatelka se pravděpodobně pokoušela psát normálním jazykem teenergerů, takže většina slov je zakončena -ej apod., což by někomu vadit mohlo. Můj názor je takový, že ačkoliv mi to taky někdy ujede, knihu bych tímto stylem rozhodně nepsala, i když chápu o co se autorka snažila.

A teď k příběhu. Je to jen sepsání jednoho z mnoha, co se každoddeně děje kolem nás. Točí se to okolo problémů v rodině, sebepožkozování a lásky, někdo by mohl říci, že je to tak trochu utopie, že tohle se člověku rozhodně nemůže stát, ale právě tady musím knihu obhajovat. Je to VELMI realisticky popsaná situace, to mi můžete věřit, něco podobného jsem zažila já sama.

Takže na závěr?
Spisovatelka se musí ještě velmi stylisticky polepšit, ale knihu bych si určitě přečetla, dává nám nejedno témat k zamyšlení.

Hodnocení:

Pijou mi krev, aneb, Upírkou na vlastní nebezpečí

25. května 2011 v 15:54 | Strixy |  Recenze na knihy

Napsala: Kimberly Pauley

Mina vyrůstá ve zdánlivě normální rodině. Její rodiče chodí do práce, na nákupy, platí účty a sledují televizní zprávy jako jiní. Ale přece je na nich něco zvláštního - přejí si, aby byla Mina mrtvá, tedy spíš neživá. Rodiče jsou totiž upíři a Mina dostane měsíc na rozmyšlenou, jestli chce opustit kamarádky z nudné střední školy a přejít na upírskou akademii.
Můj názor:

Začnu obálkou. Za prvé i já bych dokázala ve photoshopu lepší obálku než ta která je na téhle "knize".Ty nedostatky, špatně ořízlý obrázek. No prostě byla jsem zklamaná hned nazačátku, ale jen kvůli obalu jsem knihu hned nezavrhla a pustila jsem se do čtení... ještě, že je to tak krátké.

Popravdě... pokud toužíte po zkrácené a méně temné už tak hrozné Akademie Evernigh, směle se puste do čtení.

Kniha pojedná skoro o tom samém, vlastně mi to připadá celé jako levná kopie. Mina chodí na normální střední a najednou za ní přijdou rodiče s tím, že by se měla půroměnit v upírku. Moc se jí do toho sice nechce, protože by to znamenalo opustit přátele a taky jí přijde trochu nechutné pít krev, ale nakonec všechno dobře dopadne, promění se v upírku a dokonce si najde i upířího přítele.

Prostě žvást nadruhou. Jediné maličké plus téhle dívčí-upírské-romantické-"fantasy" snad je, že u toho člověk opravdu nemusí myslet. Za to si snad tato kniha vyslouží jednu hvězdičku ne?

Hodnocení:

Nevyřešitelný problém

24. května 2011 v 14:00 | Strixy |  Archív mých myšlenek
Zase chvíli budu trápit svět svými problémy.

Chtěla jsem pořádat grilovačku, znáte to - jídlo, pití, hudba, skvělá zábava. Ale narazila jsem na nevyřešitelný problém. Moji přátelé se nesnášejí navzájem.

Máme tady pana Dokonalého, trochu namyšleného a arogantního ale jinak fajn kámoše, co je pro každou srandu.

Dále tady máme slečnu Nad věcí a jejího přítele, tak trochu zamlklého ňoumu, který se k téhle buclaté ukecané holce teda moc nehodí.

A nakonec je tu paní Vybíravá, sice skoro na vším ohrunuje nos, ale kdÿž se vyhýbáte tuctu nevhodných témat, je to fajn kamarádka, ačkoliv moc nemusím jejího nastávajcího.

A teď k jádru problému:
Pan Dokonalý je tak trochu už dva roky bývalý paní Vybíravé. On se s ní nechce bavit protože ho neskonale štve její namyšlenost. Ona se s ním bavit nemůže, protože jeho zase nesnáší její snoubenec. K tomu pan D. z nějakého neznámého důvodu nerad vydí slečnu Nad věcí, ačkoliv spolu všehovšudy strávily během svého života jen pár hodin.

Slečna Nad věcí zase chce fotky z jedné akce od pana D., který jí je ovšem nemá v úmyslu dát, protože ji nemá ráda (může člověk někoho nesnášet, jen proto že ten druhý má peníze?).
A paní V. a slečna N. spolu mají dávno starý, ale stále ještě nevyřešený spor ohledně mého muže.

A teď poraďte... co mám dělat? Mí nejlepší přátelé se vzájemně nesnáší a já bych ráda uspořádala velkou grilovací párty... Mám je snad přivázat na řetěz každého do jednoho rohu zahrady, aby se vzájemně neporafali?

Snít

23. května 2011 v 18:00 | Strixy |  Tvořeno pod nátlakem múzy
Budoucnost je v oblacích,
budoucnost je nejasná.

Co bude zítra,
a co bylo dnes?

Co stane se za den, týden,
či měsíc snad?

Splní se naše sny,
či snad obavy vyplujou na povrch?

Co bude zítra,
a co bylo dnes?

Jen doufat a snít,
můžeme snad.

Tak jako včera,
tak i zítra zas.

Filmové zpracování

23. května 2011 v 14:43 | Strixy |  Top týdne


Na tento týden Luu nachystaná filmová zpracování knih. A popravdě, je to pro mě celkem oříšek... povětšinou totiž, když nějakou moji oblíbenou knihu zfilmují, jenom nadávám a nadámvám, ale přece jen se mi něco vybrat podařilo.

Život mi pije krev

21. května 2011 v 10:21 | Strixy |  Recenze na knihy



Napsala: Jessica Abel

Spoluautor: Gabe Soria

Ilustroval: Warren Pleece
Život upíra vůbec není tak zábavný jak se zdá a Dave Miller o tom ví své. Nezískal moc ani bohatství. Získal jediné - nekonečnou touhu po krvi. A k tomu je na věčnost odkázán žít ve tmě a pracovat pro svého pána ve večerce Poslední zastávka. Život je vážně otrava, alespoň do chvíle než Dave potká krásnou gothičku Rosu, která ze všeho nejvíc touží se stát upírem. A všechno je docela okay, dokud se nedozví, že Dave je upír a odmítá ji změnit....
Můj názor:
Dojem z tohoto komiksu? Kupodivu celkem uspokojující. Ráda si občas přečtu nějaký ten komiks. Málo písmenek, hodně obrázků. Bohužel kresby tohoto komiksu mě zrovna nějak neokouzlily, byly dle mého názoru celkem tuctové. Naopak příběh autorka vymyslela dobře. Je vtipný a nápaditý.
Ukazuje, že upíři nejsou jen bledí, krásní a bohatí, ale také obyčejní prodavači co musejí sloužit svému stvořiteli.
Sem tam se taky ozve dobrá hláška, při které se člověk prostě musí usmát. Celkově celý komiks působí uklidňujícím pocitem béčkového díla.
Hodnocení:


Smrt u archanděla (Tina Salo IV.)

20. května 2011 v 10:08 | Strixy |  Recenze na knihy




Napsala: Petra Neomillnerová

Tina se nudí. Bér je odklizen na pohraničí a v Praze není žádná práce. Tikotem proto dá Tině na vyšetřování jednu zanedbávající záležitost. U kostela Michaela archanděla někdo vraždí turisty. Po drobném vyšetřování se ale zdá, že záležitost není tak fatální. Náhodně kolemjdoucím totiž utrhává hlavy mrtvá jeptiška!


Můj názor:
Upřímně, čtvrtý díl mě zklamal. Nová, okouzlujcí obálka slibovala ze začátku mnohé... dokud jste neotevřeli knihu.

Tina se chová jako rozmazlená náladová fiflena, Kay je línější než vykastrovaný kocour a k tomu se z mého milovaného tajemného děduly Simoena vyklube pěkný hajzlík.

Kdyby jí Timo nedohodil kšeft s vraždící jeptiškou, Tina by nejspíš nudou vyzabíjela půlku Prahy. Čím dál tím více nepodobá svému aristokratickému otci Syrému, ačkoliv se to snaží každým slovem popírat.

Příběh nemrtvého klerika, vraždící lesbické jeptišky i nešťastné zamilované duše je nakonec vyřešen a člověk najednou znenadání zjišťuje, že celou dobu šlo o nějaký vzácný upírský artefakt.

Takže můj názor na čtvrtý díl Tiny Salo? Zklamal mě, upřímně a nelítostně se mi tenhle díl nelíbil a po jeho dočtení jsem z hrůzou očekávala co bude dál. Mám pocit jako by Neomillnerová psala tenhle díl jen z povinnosti jako by to bylo takové malé intermezzo mezi třetím a dalším velkolepým pátým dílem.

Hodnocení:



Oblíbené postavy

18. května 2011 v 14:38 | Strixy |  Top týdne



Proč se do něčeho nezapojit že? U Mishy jsem objevila odkaz na zajímavý týdenní meme a proč se nezúčastnit že?
Soutěž se odehrává u jisté Luu, jejíž blog si v nejbližšší době rozhodně pořádně prostuduji a úkolem je sepsat 10 neoblíbenějších věcí na dané téma:). Takže jsu do toho:)


Město z kostí (Nástroje smrti I.)

18. května 2011 v 14:00 | Strixy |  Recenze na knihy



Napsala: Cassandra Clare

Když se patnáctiletá Clary vydá do nočního klubu Pandemonium, vůbec netuší jak tenhle večer změní její život. Vidí totiž to co ostatní lidé ne a tím se dostává do kolotoče, kde hrstka vybraných bojuje proti zákeřným démonům i proti sobě.

Můj názor:
U této knihy mě velice dlouho odrazovala obálka - prostě se mi nelíbila, ale když jsem slyšela na Město z kostí samé pochvalné ódy, neodolala jsem a dala se do čtení.

Popravdě mě kniha udivila a nadchla. Je to opravdu zábavné fascinující a dobrodružné čtení s perfektní zápletkou, které si člověk celou dobu nevšimne, ačkoliv se v pozadí knihy pomalu rozplétá. Příběh se mi líbí, ten pomalý vývoj osobností, nečekaná odhalení, akční dobrodružství, při kterých člověk zadržuje dech. To všechno dělá knihu celistvým krásným kouskem.
Jedno mínus knihy je, že je to zase taková ta teangerská fantasy a jistou dávkou romantiky. Ne, že by mi to přímo vadilo, jen tím kniha ztrácí spoustu čtenářů (hlavně mužů) hned v zárodku, což je opravdu škoda, jelikož tahle kniha není jen o nehynoucí nesmrtelné lásce bla bla bla…

Zamrzelo mě, že vztah Clary a Jace (lovce démonů) byl utnut ještě v zárodku, ale na druhou stranu, kdyby se tak nestalo, autorka by si později byla terčem velkého pohoršení.
A jestli se mi v knize nějaká postava líbí? Jednoznačně Simon,obyčejný klučina, který ovšem dokáže držet krok s lovci démonů a má krásný smysl pro humor.

Jsem nadšená, že se někomu zase podařilo přijít trochu s něčím jiným než vlkodlaky či upíry a opravdu se těším na další pokračování téhle dobře načaté série.

Hodnocení:


Emily Strange: Ztracené dny

16. května 2011 v 9:59 | Strixy |  Recenze na knihy



Napsali: Jessica Grunerovová a Rob Reger

Ilustrovali: Rob Reger a Buzz Parker





13 věcí, které najdeš v prvním románu Emily Strange:
  1. záhadu
  2. úžasného golema
  3. vychytané projektily
  4. čtyři černé kočky
  5. amnézii
  6. Kalamitní poker
  7. zuřivé poníky
  8. línýho policajta
  9. seznamy o 13 položkách
  10. generátor písečné bouře
  11. dvojníky
  12. tajnou misi
  13. rybenky
Můj názor:

Kdo by neznal Emily? 13-letou švihlou geniální holku, která miluje černou, své čtyři kočky a číslo 13.
A její první román, v kterém ztratí paměť a objeví se v městečku Černá skála je opravdu zábavný, vtipný a dobře čtivý, doplněný skvělými ilustracemi.
Příběh je docela napínavý a čtenář spolu Emily pomalu odkrývá záhadu její ztráty paměti.
Emily se rozhodne bydlet v krabici od ledničky spolu s čtyřmi černými kočkami a za pár sendvičů denně uklízí v přilehlém bistru a ani omylem netuší, jak moc pracuje podle svého plánu.
A když nakonec odhalí všechna tajemství, zničí skoro celé městečko a vyštve zloduchy, spokojeně se vrátí domů ke své mamce.
Upřímně je to kniha spíše pro mladší čtenáře, ale proč občas nezabloudit v knihovně i do dětského oddělení že?
Takže, pokud máte chuť na trochu tajemna a humoru, sáhněte po Emily a bavte se stejně jako já.
Jedno z mála mínus, které tahle kniha má, je že je bohužel zatraceně krátká. Taky nečekejte žádné úžasné literární kreace. Přece jen je kniha psaná jako deník třináctileté(ačkoliv geniální) holčiny.

Hodnocení:


Drsný spasitel

14. května 2011 v 9:47 | Strixy |  Recenze na knihy

Napsal: Miroslav Žamboch

Nevím, kdy to lidé podělali úplně, ale myslím, že pohár přetekl, když ukřižovali Krista. Myslím podruhé.
Vydejte se na cestu spolu s Drsným spasitelem, sešívancem, který sám netuší odkud se tu vlastně vzal. Vydejte se na cestu, kde ve jménu nevinných prolévá hektolitry krve a hledá sám sebe. Ponořte se do příběhu plném čarodějů, démonů, upírů a jiných monster. Pozorujte válku mezi zlem a menším zlem. A užívejte si to.

Můj názor:

Napřed bych upozornila, že tato kniha rozhodne není pro útlocitné osoby. Krev, pot a sperma - tak by se zjednodušeně dal charakterizovat Drsný spasitel.

Drsný spasitel, muž beze jména, cestuje spolu svými věrnými přáteli - brokovnicí Margaret, granátometem Greysonem a revolverem Zabijákem. Jedinou společnost mu dělá jeho věrná kobyla Micuma - jeden z posledních výrobků firmy Mitsubishi. Rozhodně ale nepočítejte s chrabrým rytířem na bílém oři, jehož jediná touha je zachránit svět. Čekejte spíše mohutného trochu pokřiveného drsňáka v koženém hábitu.

Pokud si přejete kvalitní zásilku mrtvol, rozhodně se na něj obraťte. Je to totiž jediné, co umí naprosto bezchybně. Rozhodně, ale nečekejte, že utečete bez placení - mohli by jste se totiž objevit na vrcholku hory mrtvo;l. které vám naservíroval.

Jestliže jste bezbranný nevinný a nemáte nic proti vypáleným vesnicím, můžete ho i poprosit o pomoc.
Pokud jste démon, upír či bůh, nepočítejte se snadnou výhrou proti tomuto občasnému drsnému zachránci slabých.
Toto ale jen okrajově, hlavní nit jeho příběhu je honba za jeho vlastní identitou. Kdo je? Odkud se tu vzal? A kdo je ten zlý a nenávistivý v jeho hlavě, zamčený za magickým zámkem?

Dojmy z knihy? Moje temné choutky tahle kniha naprosto uspokojila. Je tam vše co mám ráda - mrtvoly, krev, sex a břitký smysl pro humor, který zjevně nikdo kromě Drsného spisovatele nechápe.

Ačkoliv mě trochu zamrzel nejasný konec knihy, celkově jsem byla se všemi 432 stranami stoprocentně spokojená a myslím, že toto dílo si naprosto zaslouží všech pět hvězdiček.

Hodnocení:


Duben 2011

4. května 2011 v 12:12 | Strixy |  Přečteno
Stále stále bez netu. Doufám, že se dostanu časem alespoň někam, kde budou brát moji phone kartu, abych vám sem hodila alespoň tu fůru recenzí co jsem sepsala:). Momentálně pro vás mám alespoň seznam knih, který se mi za minulý měsíc podařilo ulovit v knihovně a poctivě je přečetla:).

  • Anita Blake: Provinilé slasti - Laurell K. Hamilton
  • Anita Blake: Rozesmátá mrtvola - Laurell K. Hamilton
  • Drsný spasitel - Miroslav Žamboch
  • Cherub: Pravda - Robert Muchamore
  • Emily Strange: Ztracené dny - Rob Reger, Jessica Gruner
  • Dobře vychovaná dáma - Rexanne Becnel
  • Horory na dobrou noc - Anthony Horowitz
  • Svůdná dáma - Rexanne Becnel
  • Nástroje smrti: Město z kostí - Cassandra Clare
  • Šlechetný rytíř - Julie Garwood
  • Dámy z Grace Adieu - Susanna Clarke (povídka)

Účastním se:







button