Duben 2011

Rychlá zastávka

21. dubna 2011 v 17:38 | Strixy
Jsem až děsivě nešťastná - nemáme internet, tedy máme akorát nejde. Mám ve svém krásném pc rozšířeném na půl tera a jednu giga RAM větší spoustu článků a recenzí.
Právě teď sedím v knihovně a jen tak v rychlovce se koukám co je nového na netu.
Mno mějte se gumídkově a dopufám, že internet bude za chvíly zase funkční:)

Převelice moc práce mám

10. dubna 2011 v 22:18 | Strixy |  Archív mých myšlenek
Moc nepíšu že? Taky abych něco psala, když jsem konečně (po x měsících) sehnala práci. A jakou! Dělám u dvou skvělých fajne kluků obkladačů, takže v podstatě zednickou práci.

Ano, já holka dělám zedničinu a vůbnec si nestěžuji, je to super. Nikdo mě neomezuje, můžu si dělat svým tempem prostě pohoda klídek a perfektně placený, ale.. zrovna se dodělává jedna objednávka, makám už pátý den a odcházím z domu v sedm ráno a vracím se v devět večer, a když přijdu tak si připadám jako zombie, která žije z energy drinků a cigaret (ano zase jsem začala kouřit. Nemám prostě tak dobrou vůli),

Ale budou penízky:-) moc se těším a doufám, že to bude dlouhodobá práce a né že mě mají jen na tuhle jednu "šichtu".
Protože jako... tahle práce mě opravdu baví, je to divné, ale sice přijdu utahaná jak kotě, zato s čistou hlavou a dobrou náladou.

Takže, až budete chtít vykachličkovat koupelku tak se ozvěte:D

Provinilé slasti

6. dubna 2011 v 11:16 | Strixy |  Recenze na knihy

Napsala: Laurell K. Hamilton

Vampyrismus je v USA legální. Za úplatu vám oživovatelé povolají z hrobu zombii dle vašeho výběru. Po některých hřbitovech se potulují ghúlové.
Nemrtví by možná měli mít hlasovací právo, ale kdo zastaví ty, kteří začnou zabíjet lidi? Vedlejší zaměstnání oživovatelky Anity Blakeové je právě lov a exekuce odsouzených upírů. Co ale Anita udělá, když je žádána o pomoc při vyšetřování případu několika zavražděných upírů?
Upíři jsou přece taky lidi. Nebo ne?
Vítejte v St. Louis, ve městě lovců, oživovatelů, lykantropů, vúdú šamanů a lidí, kteří uvízli v síti upířích intrik. Co se skrývá za zavřenými dveřmi Církve věčného života, v podzemí Cirkusu prokletých nebo upířího nočního klubu Provinilé slasti?
Můj názor:

Tuhle knihu si chci přečíst, řekněme už asi dva roky, kdy jsem ve výloze knihkupectví viděla Krvavé koleno (pátý díl), jehož obálka i název mě úplně dostala.
Takže můj názor na Provinilé slasti? -Jako malá jsem zbožňovala Buffy a Anita Blake je vylepšená Buffy:). Byla jsem naprosto uchvácena.

Za prvé, Anita si na nic nehraje a to hlavně ve svých myšlenkách. _Chápejte. Strašně nesnáším, když si hlavní hrdina hraje na něco co není a ještě víc mě štve, když obelhává i sám sebe, což tato roztomilá oživovatelka nedělá. Upřímně si přizná, že v noci v upířím doupěti nemá sebemenší šanci a každou chvíli může umřít. Ale abych nemluvila stále jen o tom samém… Taky mě dostává její smysl pro humor, který ne opravdu každý chápe, což jsem si osobně vyzkoušela, když jsem celá nadšená klukům četla hlášku : "Kdoví, třeba Smrt spí s plyšovým medvídkem?" Já celá nadšená a oni jen pokrčily rameny a sebrali mi knihu, abych je neotravovala.

Jsem prostě nadšená, ale aby to nebyli jen samá pozitiva. Nelíbí se mi Anity šéf, nepříjemný do peněz zahleděný slizoun. Neuchvátil mě ani její kolega lovec upírů. A už vůbec se mi nelíbí Phillip a jsem opravdu nadšená, když umře.
Zato jsem se zamilovala do Jean-Clauda. Zloduch s kouskem dobra. Přesně takovýhle typ upírů miluji.
No zatím bych asi neměla dělat ukvapené závěry, uvidím jak se to vyvine dál. Přece jenom tahle série je převelice dlouhá, jenom nechápu jak mi něco tak skvělého mohlo tak dlouho unikat.

Hodnocení:

Kecy, kecy....

5. dubna 2011 v 11:28 | Strixy |  Archív mých myšlenek
Překvapivě jsem celé čtyři dny nenapsala ani ťuk. Byla jsem totiž převelice zaneprázdněna:). V pátek jsem vyrazila s kamarádkou na kolo. Chudák byla po patnácti kilometrech mrtvá, zato já jsem měla pocit, že bych nějakých třicet kiláků ještě zvládla, tedy do chvíle než jsem slezla z kola.
Poté se u nás konala filmová noc. Taková klasika s jedním kamarádem. Spousta kafe, chipsů a noc plná filmů. Začali jsme Černýma baronama, naší oblíbenou českou komedií, pokračovali animákem Já, padouch, dalším filmem byl Sirotek, naprosto úchvatný horor, no a poté co kluci vytuhli jme zkoukla ještě Černou labuť. Popravdě od tohohle baletního psycho filmu jsem čekala trochu víc. Takže jsem po dlouhé době obnovila svoji osobní filmovou databázi. Ještě, že jsou ty torrenty...
V sobotu se stávalo až v pozdním odpoledne a v podstatě nic nebylo v plánu, proto mě můj muž mile překvapil, když měl dostatek energie na tuli tuli:).
A neděle zase naopak byla ve znamení procházky. Kdo by čekal, že v neděli odpoledne, v dvaceti stupních vyrazí půlka města na přehradu? Takže krásná procházka byla spíše tlačenicí.
A včera? Včera byl můj milý manžel nevyspalý a když je nevyspalý, tak je horší než pětileté dítko. Napřed byl pln energie, pak se rozzuřil u jedné nejmenované počítačové hry tak moc, že naše klávesnice je zase chudší o pár písmenek (opravdu netuším jak budu za chvíli psát) a nakonec usnul a propral se tak neskutečně ufňukaný, že jsem měla chuť ho něčím praštit po palici,
Toť asi vše za poslední čtyři dny. Ani nevím proč vás s tím otravuji:).

Účastním se:







button